Report 30.3.2013,Boomerang Music Club Hluboké Mašůvky (with Debustrol)

ocelot-hlubokmavky2431

30.3.2013 , Boomerang Music Club Hluboké Mašůvky (+ Debustrol)

A je to tady. Odpoledne dostávám zprávu, že náš dvorní řidič Šnek leží v horečkách a tohle prostě nedá. S hrůzou jsem se zděsil, že snad budu muset řídit já, ale nakonec povolávám k volantu Tomáše. V 17 hodin vyrážíme posbírat spoluhráče, takže nejdříve Pája. Opět velké překvapení a dokonce dvě velká překvapení! Po prvním troubení se otevírají dveře a Pája vychází a okamžitě nasedá.!! Mám velké podezření, jestli třeba nespal v noci v botách a v křiváku. Tak to je rychlé.. Překvapení číslo dvě : na otázku :“Kde máš pivo?“ – dostávám odpověď, že nikde. Ha, Pájka dnes jede bez piva. I já jedu bez piva, neboť vzdálenost do Boomerangu je cca 15 km a to bychom možná mohli vydržet. Navíc ještě stále platí prohibice vyhlášená po pražské výpravě. Přijíždíme na základnu, ale protože přijíždíme o 15 minut dřív, tak posily stále nikde. Robin vzápětí doráží na kole a pouštíme se do nakládání. Finální sestava auta je : Tomáš – řidič, Robin – fotograf, Jitka, Pája, Pájovo brašule a já. Tak a jede se. Do Boomerangu je to opravdu jen kousíček, avšak po cestě dostáváme všichni velkou žízeň. Na Olbramu začínají padat návrhy, jakože to přece ten kousek vydržíme a zastávka na pumpě prostě nebude…. Na poslední chvíli samozřejmě zastavujeme na pumpě v Žerůtkách a jdeme si každý pro jednoho lahváče. Všichni otevírají piva hned venku. Taková je žízeň. Ozývají se různé slastné zvuky, mručení a pochvaly. Do toho volá Savana, že už je na místě a kdeže my jsme. Už jedeme, za pár minut jsme tam.     Přistáváme u Boomerangu a nastává vykládka. Na místě už je taky zvukař Česťa, ten je jako vždy velmi dobře naložen a skvěle připraven. Vše jde jak na drátkách. Zapojeno, nazvučeno, připraveno. Zkoušíme si dva vály a shledáváme zvuk naprosto dokonalým. Pár drobných úprav a jdeme od toho.Sedíme s Robinem vedle zvuku a lebedíme si, jak jsme udělali dobře, když jsme si koupili ty lahváče. Tady jsou zatím všechny výčepy zavřené a zřejmě bychom zahynuli žízní.  Půl deváté, klub se zaplňuje, návštěvníci obsazují výčepy a vše, co se dá. Je zde spousta našich fanoušků, kamarádů, známých a taky samozřejmě nechybí fanoušci Debustrolu. Přichází první zkouška odolnosti. Né, opravdu teď rum nebudeme. Ta jedenáctka v pohodě stačí. Přichází další a další návštěvníci a taky přichází profesionální kameraman, který nás dnes bude točit, a to na 3 kamery. Je čas, fanoušci se nás hlasitě dožadují, takže jdeme na plac. Úvodní kytara a odpalujeme koncert. Před nás naskakují zcela šílení jedinci a provozují mimo jiné i pogo, což se nám velice líbí. Méně se to však líbí lidem, kteří se musí tlačit za nimi a mají obavy, aby neschytali sem tam nějaký kopanec…   Česťa se za mixem činí a zvuk je naprosto křišťálový. Nám se hraje fantasticky a užíváme si to. Savana pálí jedno sólo za druhým a já už teď vidím, že tohle je přesně ono. Pája se taky velmi činí a dnes maká jak motor. Hrajeme novou věc – Popravu – a hned napoprvé je jasné, že u fanoušků písnička zabrala. Zdárně tedy pokračuje obnova našeho repertoáru. Koncert graduje, Savana se kroutí, klečí, leží, válí se a vůbec – kromě skvělého hraní dělá i skvělou šou. Fanoušci reagují na písničky a spolupracují s náma. Je to fakt bomba koncert. Končíme, je tady finále a ani se nám nechce slézt z pódia. Balíme, mezitím kecáme s fanoušky a jdeme pochválit zvukaře. Mezitím přistávají nějaké rumy, ale to už teď můžeme. Debustrol má na svoji šou lidi dobře připravené, takže za chvíli se strhne další masakr.  Velkým obloukem se snažím vyhnout výčepům a barům v klubu, bohužel to jaksi nejde a občas jsem odchycen. Naše after párty je taky dokonalá a celý soubor je rozptýlen po rozlehlém klubu. Zjišťuji, že mi někdo polil pravou botu rumem a levou pivem. To nevadí, aspoň je nemusím impregnovat. Koncert Debustrolu končí, my stále nemáme dost a huby nám jedou jak panty. Vtom někdo zavelel k ústupu a už nevím jakým záhadným způsobem jsme se ocitli před autem. Nejsou žádné problémy a ani nemusíme na nikoho čekat, že? (J). Cesta domů je příšerná, všude plno sněhu, ale zdárně akci ukončujeme přestěhováním aparatury do zkušebny. Tento koncert se nedá ohodnotit jinak než tak, že se sami poplácáme po zádech jak jsme dobří a dáme si jedničku.                                                                        Heinrich