13.7.2013 Summer of Rock, Miroslav

Konečně se členové souboru vrátili z dovolené!! Skončila doba válení, chlastání piva a nicnedělání!! Na základně se nás před odjezdem schází celkem hodně a dokonce se stal zázrak a dostavují se 3 řidiči ochotní nám odřídít Miroslav. Tak tohle přestávám chápat…Šnek, Sifón a Mirčoun – všichni řídí. Nakládáme a je zajímavé, že Mirčoun nevytahuje z kapes placatky se slivovicí, což běžně vždycky dělá. Je najezen a má skvělou náladu, stejně jako Šnek. Řízení vozidla se ujímá Sifón, člen Horáckého divadla a hned po rozjezdu pouští hubu na špacír, takže se opět skvěle bavíme. Přijíždíme do areálu festivalu a zmateně se vyptávám, kudy tudy za stage. Aha, kolem sklípku s vínem, výborně. Chvlilku čekáme, než odjedou Škwoři a stavíme auto na jejich místo. Savana doráží přesně na minutu stejně jako my a vypadá to, že je též dobře naladěn. Taky se dostavuje Robin s Martinem, takže jsme všichni.Hraje Arakain a my si zatím chystáme vercajky. No chystáme, spíš se dá říct, že mě ani ke svým nástrojům nikdo nepustí, basa je mi vyrvána z futrálu a odnesena na stage. Stejně tak i maršály, takže nemusím naprosto nic dělat. Opravdu máme skvělý tým!! Zvukař na stage je taky vynikající. Chodí s rukama v kapsách a pouze udílí rozkazy svým pomocníkům, kteří vše okamžitě plní. Tady tak a tady tak. Dokonce přichází člověk, který se nabídne, že mi přilepí playlist k podlaze páskou. Tak to je dokonalé. Zdravíme se se spoustou kamarádů, první liga – Arakain – končí svůj skvělý set a my jdeme zvučit. Zvuk nahoře dokonalý, dole jakbysmet. Jdeme na věc.Zírám, že si náš koncert užívají i děcka kolem 10 let a řádí a řádí. Sleduji návštěvníky a většinou si naši částečnou změnu stylu skvěle dávají. První zádrhel přichází u třetí písničky, další uprostřed a ještě jeden na konci. Máme z toho prdel a kdo nezná, ten chybu nepozná.. Příště ale ,soubore ,prosím bez chyb, kurva.:) No a máme tu finále, loučíme se a opět se na nás vrhají naši bedňáci a než se stačím otočit, je všechno odstěhované pryč! Skvělá práce, pánové. Přichází spokojená drobotina pro podpisy, následuje různé focení s novými fanoušky a přichází lidé, kteří nám nabízejí nové koncerty. Jo tak to je příjemné!No a teď afterparty. Zabíráme dva stoly u velkoplošky a už to lítá. Kamarádi z Miroslavi nám přinášejí dva půllitry meruňkovice a rozjíždí se další zábava. Odcházím sehnat si něco k jídlu a zjišťuju, že u pečeného prasátka se nachází další kamarád, který do mě jednak láduje maso a taky mi slavnostně předává pytel plný obřích kostí – „vem si to vole pro čokla“. Dobrá, přináším pytel kostí ke stolu. Robin, kterého stále trápí hlad, sahá do pytle a vyndává pěkně tučnou půlmetrovou kostičku a pouští se do jídla. Tak takhle ne, takhle ne, co bude papat můj pejsek?? Robin je hezký rozjetý a stejně tak Šnek s Mirčounem. Záhy jsem vyčmuchal nedaleký stánek s papírovými kytarami a děvčata nám hned dvě půjčují :“hlavně nám to nezasviňte“. A protože toho hraní máme málo, hrajeme na papírové kytary. Mimochodem – Šnek výborně sóluje a Mirčoun je celej Kerry King! Opravdu skvělá zábava. Vracíme kytary a jdeme blábolit. Ti, co pijí, neví co říkají a ti co pít nemůžou je musí poslouchat – to je pro abstinenta zoufalá situace. Šnek opět velí a my se dáváme spořádaně na ústup k autu. Robin se Šnekem jedou druhým autem a v něm nastává výbuch. Špunt z flašky od vína vystřeluje do auta a hoši musí zastavit a prohledávají auto. A já se ptám proč? Máte nechat špunt špuntem, víno vypít a je to vyřízený!Díky všem bedňákům, řidičům i hudebníkům, Savanovi příště odmontujeme kolo, aby nemohl tak brzo ujet J.    Heinrich