Report 24.8.2013, Vyschlé kópák, Nové Hvězdlice, motosraz

MINOLTA DIGITAL CAMERA
 

24.8.2013 Vyschlé kópák Nové Hvězdlice, motosraz

Jedna z našich oblíbených štací – Vyschlé kópák, přeloženo do němčiny – Vypuštěné koupaliště. Po nalodění Pájky a Jitky vyrážím ke zkušebně a po cestě nabíráme Robina. Ten musí nastupovat vlastně nadvakrát – nejdříve vybíhá z domu v papučích a nese křivák, ve druhé ruce vítězoslavně třímá „platíčko pukavců“. Co jsou to pukavci – v tomto případě mi bylo vysvětleno, že to nejsou zkažená vajíčka, ale třetinkové plechovičky Plzně. Robin vybíhá podruhé z domu a to už je slušně upraven, oblečen a obut. Další zastávka – nabíráme Mirčouna s Alčou a přesně o půl šesté se dostavuje Šnek. Máš štěstí, málem jsme ti ujeli …Vyrážíme. Chybí nám sice Savana, ale to vůbec nevadí, jelikož fakt slíbil, že se na místo činu dostaví sólo. Po cestě nás Šnek seznamuje se svým novým vynálezem – navigací. Takže sundávám ze skla trapný Tom-Tom a Šnek vytahuje papírek, na kterém je propiskou dopodrobna napsán popis jízdy, skoro všechny křižovatky a jsou tu taky různé šipky, ve kterých se vyzná fakt jen on. „Řádně jsem se na cestu připravil, abychom nebloudili jako vždycky!“ Naše udivené ksichty jsou ještě udivenější, když zjišťujeme, že to fakt myslí vážně! Nu dobrá, jen jsem se zapomněl zeptat, co se bude dít, až se bude muset tato navigace aktualizovat….?Cesta ubíhá příjemně. Zezadu – tam, kde sedí Robin, je slyšet neustálý řehot. Ženský dostávají záchvaty smíchu, jelikož Robin je rozjetý a sype z rukávu jednu pecku za druhou. Do toho hlásí : Chlapci vpředu, dáte si ještě pukavce?“ Né, to se fakt nedá cestovat s takovým cirkusem. Ještě chybí Sifón a varieté je kompletní. Zastavujeme na první pumpě. Slečna prodavačka vypadá fakt dobře, je úžasně vystajlovaná, má pěkné nehty. Ten posraný a neuklizený záchod mi k ní však nějak neladí.Jede se dál. Sotva se rozjíždíme, Pájka hlásí, že bysme měli zastavit na pumpě! Tady na této pumpě neměli jeho oblíbené cigarety…. To je bez komentáře. Šnek se statečně drží své navigace a my opravdu přijíždíme do cíle. Je to fajn, měl jsem strach, že s tím papírkem zajedeme někam do kukuřice. Vyschlé kópák je úžasný motosraz a je zde velká spousta lidíííí. Dotěrnou otázku „Kolik tam bylo lidí?“ nemůžu odpovědět, ale je jich hodně a opravdu to tady žije. Couveme ke kópáku, otevírají se boční dveře a ven vypadává hejno zmuchlaných pukavců. Nikomu se nechce prázdné pukavce odklízet do 2 metry vzdáleného koše. Jsme unaveni z cesty, a proto pukavci končí dvěma kopanci pod autem. Tam taky nebudou vidět.Na místě je spousta známých a kamarádů a je to tady opravdu moc fajn. Kanál, Max, Milan Rosypal a taky fanoušek , který si říká Pobřežní hlídka. I když je kópák vypuštěn, má na sobě neustále malý nafukovací člun a na hlavě zbytky nafukovacího delfína. Dostává novou přezdívku – Bjukenen. Kapela před námi dohrává a z našeho varieté se stává pracovní jednotka, která to nemá tentokrát lehké. Veškeré věci se musí tahat 30 metrů daleko. Mezitím přijíždí taky Savana, takže jsme kompletní a v klidu zvučíme. Mezitím probíhá před námi nějaká soutěž – postřehl jsem pouze, že si soutěžící málem ukroutili ruce. Úvodní intro, Savana plive plameny pekelné a my startujeme. Sázíme jeden vál za druhým a plac pod náma se hezky zaplňuje. Hraje se nám opravdu skvostně! Zvuk nahoře úžasný, venku prý stejně tak. Stále mám problém s mikrofonem. Vypadává ze stojanu a stále ho musím upravovat. Zvukař je všímavý a ihned vše napravuje. Dostáváme se do té správné extáze a pod náma se začalo pogovat. Rej šílenců dostává ty správný obrátky. Někteří tlučou hlavou o stage a jiní se drápou za náma nahoru a skáčou dolů. Mezi šílenci se taky pohybuje cca 7 letý kluk, který vesele třepe hlavou do rytmu. Další vál věnuji právě jemu, nicméně škodolibý Savana mě veřejně opravuje a tvrdí, že to není žádnej kluk, ale normální dospělej trpaslík…Dostávám záchvat smíchu a dusím se i při další písničce. Tak a tři písničky před koncem přibíhá nafukovací muž Bjukenen a přináší litrovou láhev rumu. Proč ji dává zrovna pode mě, to mi není vůbec jasný… Lidé pod i před náma jsou dnes úžasní, jdeme do finále – Rock n Roll Dog a končíme. Omyl nekončíme. Je vyžadován přídavek a to dost hlasitě. Dnes jsme sice nehráli Fuckin Crazy Rock n Roll, ale přidáváme Ace of Spades. Zkáza je dokonána. Další přídavek už fakt nemůžeme dát, sorry, tentokrát šlus. Děkujeme a balíme vercajk. Naši bedňáci makají neuvěřitelně rychle a spolehlivě. Za deset minut je stage čistá. Nastupuje skvělá břišní tanečnice. Nabízím jí před vystoupením rum z láhve, ale s díky odmítá, prý by se jí motaly nohy. Nevadí, aspoň neubude. Tanečnice to nemá před drsnými motorkáři jednoduché. Na křehkou dívku je různě pokřikováno jako třeba : „Ukaž kozy“ nebo „Ukaž p….“. A je tu tradiční kópákovský kankán. Kdo neviděl nechápe, kdo viděl, nechápe taky. Holky mají jako vždy s tímto číslem ohromný úspěch. My se jdeme zkulturnit, protože naši spolehliví bedňáci se o vše postarali. Přichází hlavní šéf celé akce a děkuje za zážitek s tím, že příští rok hrajeme kópák zase. Následuje klasická afterparty, které se zúčastňuje hromada lidí, nafukovací muž Bjukenen a spousta dalších jedinců. Vše dokumentuje náš další dvorní fotograf – Robin, který tentokrát nerozbíjí pukavce, ale mačká spoušť. Ještě erotická show, řádění na vynikající Black Sabbath revival a už nás ženou do dodávky.Vynikající akce se spoustou skvělých lidí, členům souboru musím poděkovat za stále se zlepšující výkon a samozřejmě medaili si zaslouží náš statečný řidič Šnek, stejně tak bedňáci a Robin – vynálezce pukavců.                                                      Heinrich