Report 17.10.2015 Jihlava, Garage of Rock, Dělnický dům

12034371_10203792329807511_5317119785111676216_o1

             17.10.2015 Jihlava, Garage of Rock, Dělnický dům

             Dneska se z toho možná posereme, pravil jsem a po včerejším Brně se slejzáme v autě jak chodící mrtvoly. O půl třetí vyrážíme směr Jihlava, protože po páté hodině už musíme hrát. Jediná zastávka se uskutečňuje na pumpě v Hladově. Ještě před pumpou upozorňuji, že vedle pultu se budou nacházet v ohřívátku dvě klobásy – jedna černá a jedna světlá. Zastavujeme a měl jsem pravdu. Černá a světlá klobása se na nás směje z grilu. Vedle jsou tradiční zákusky a já radostně konstatuji, že tady je vše jako vždy na svém místě. Jenom ty kecy o pečení cukroví jsem si tentokrát odpustil. Jdeme konzumovat na vzduch. Kafaři míchají kafe, pivaři spokojeně a slastně upíjejí a vypadá to na krásný den. Vtom přijíždí modré auto s jakousi divnou poznávací značkou. Fofo praví – to asi budou Bulhaři. Domnělí Bulhaři vystupují a jdou na pumpu. Ani vůbec jako Bulhaři nevypadají. Nevěnujeme jim pozornost, ale vtom jeden z nich přichází k nám a ptá se, jestli někdo mluví anglicky. Pouštíme se do zajímavého rozhovoru a ejhle – oni to nejsou Bulhaři, ale kapela z Chile a ještě k tomu na turné. Tak to se fakt bavím. Jmenujeme se King Heavy a jedeme teď do Vídně, praví zpěvák. Tak si různě pokecáváme, poté jsem odtažen k jejich autu a dostávám tričko a CD. Výměnou za naše tričko, samozřejmě. Převlíkáme si trička u chilského auta a dohoda zní jasně – ty budeš dneska večer ve Vídni mít na koncertě naše tričko a já zase vaše v Jihlavě. Tričko mi předává sličná jihoamerická Chilanka, která putuje s kapelou. Pak už jen společné foto a já práskám do auta, máme opět zpoždění. V Jihlavě už všechno funguje. Taháme bedny do patra a je zde spousta lidí. Zdravím se s delegací z Rouchovan a čekání si zpestřujeme postáváním u výčepu. Není to jen tak nějaké postávání. Za pípou totiž stojí slečna, které se všichni borci koukají do výstřihu. Tvrdím, že takhle by měla vypadat správná výčepní piva. Hoši za mnou ve frontě zjišťují co se děje a všichni si nasazují tmavé brýle. Já už mám brýle nasazené , objednávám si pivo a říkám slečně, že i když mi na oči nevidí, tak se jí opravdu do výstřihu nedívám, jelikož jsem slušně vychovaný mladík. Prý však je na koukání do svého výstřihu zvyklá a vůbec jí to nevadí. Jakmile hoši za mnou toto slyší, sundávají si všichni brýle. Jdeme hrát. Příprava je velmi rychlá, neboť zvukař nás již zná a vypadá tak i zvuk, který se valí z beden. Opět se nám daří, diváci spolupracují a když už máme končit, nechtějí nás pustit. Ještě jeden přídavek a balíme, protože další cesta vede do Boomerangu. Možná jsme se však zachránili před jistou smrtí, protože sestava hudebníků na tomto fesťáku opravdu na abstinenty nevypadá! Když už máme konečně zase všechno v autě a všichni jsou na svých místech, Zdena, který i dnes velmi ochotně řídí, zjišťuje, že se z toho parkoviště nedostaneme, protože nás vpředu zatarasila nějaká dodávka. Odhaduju to na výkup králíků. My se však nebojíme a vycouváváme z parkoviště přes chodník na silnici. Hurá, už se zase jede! Mimochodem, zjistil jsem, kolikrát vlastně musíme tento víkend nakládat a vykládat. Naložit ve zkušebně, složit v Brně. naložit v Brně, vyložit v Jihlavě, naložit v Jihlavě, vyložit v Boomerangu, naložit v Boomerangu a vyložit ve zkušebně. Řítíme se zpátky ke Znojmu, přijíždíme k pumpě na Hladově a Zdena zabočuje. Proč jdeme na pupmu? ptám se a jsem nervózní, protože jedeme tak tak na čas. Pavouk si tam chtěl koupit nějaký tričko nebo co, praví Zdena. Hovno tričko, měl si ho koupit odpoledne, nemáme čas. Stejně tričko, které by si šel koupit, by vypadalo jako plechovka od piva, tak co… Celkové hodnocení Jihlavského fesťáku je opět velmi kladné, díky za pozvání a díky zvukaři za úžasný zvuk!