Report 12.4.2014, Jihlava, Hudební klub Ježek

1502175_739793292719291_3828952888140952515_o1

12.4.2014 Jihlava, hudební klub Ježek

Tento týden vyrážíme opět směr Jihlava a hned počítám, kolik je vlastně po cestě čerpacích stanic….protože se mi zdá, že pumpy jsou vlastě postaveny především kvůli nám. Sestava je klasická – Robin, Šnek, Sifón, Pájka, Monika, Jitka a já. Martin dneska nechce jet a protestuje. Prý mu to minule s náma úplně stačilo. Zásadní dotaz vznáší Sifón – budeme zastavovat teď na pumpě v Hladově? Tak tohle nechápu, protože my určitě za bílého dne na Hladově prostě zastavit nemůžeme. Máme strach, že by nás pumpařky poznaly, po tom, co jsme tam minulý týden tropili. Takže Sifónovi zastavujeme hned u lesa před Želetavou. Tady sice není pumpa, ale on to prostě nemůže už dál vydržet. Kolem Hladovské pumpy projíždíme vysokou rychlostí, abychom byli rychle pryč a aby nás někdo nepoznal. Samozřejmě, že otravové nedají pokoj a my zastavujeme klasicky ve Vílanci. Je vidět, že nejvíc si pumpu užívá Pájka. Ten je v absolutním vytržení, uvelebuje se venku za stolem, pokuřuje a nikam nespěchá. Zato já spěchám, protože za půl hodiny musíme být na místě stůj co stůj. Jedeme. Šnek za kormidlem neustále pouští pracovní nahrávku našeho nového CD a vůbec mu nevadí, že Stará čůza jede pořád dokola. Zezadu se ozývají stále zvuky cinkajících prázdných lahví, což mě silně znervózňuje. Jakákoliv zatáčka je pro mě absolutním utrpením. Proklínám ty pitomý flašky a přísahám, že je vyhážu někam do pole. Však si to pak kombajnéři rozeberou. S tím nesouhlasí Šnek, protože příroda se nemá ničit pohazováním bordelu . Trpím tedy tiše dál ten strašný kravál a konečně dojíždíme ke klubu Ježek. Startuju ven z auta, čekám , až všichni vylezou a házím ty zatracený flašky hned před auto do trávy. Tak a je to. Už jsem se vyzuřil.Nikomu se nechce dovnitř, tak dělám hrdinu a vstupuju do klubu. Všichni ostatní jsou venku a dělají, jako by se jich to netýkalo. Přicházím k baru a slušně zdravím Dobrý den, protože zatím nikoho není vidět. Vtom přichází slečna a je mi hned jasný, že budu mít asi problém si to pivo vůbec objednat. Ztratil jsem totiž řeč. Z toho výstřihu nemůžu odtrhnout oči. Tak co si teda dáte? Máme kozla a ježka jedenáctku. Z kozla se ale prý moc často chodí čurat. E ee eee, koktám jakože mi dejte teda ježoura. Sifónovi doporučím kozla – dneska po cestě čůral jen čtyřikrát.. Odcházím ven s plnou sklenicí a na rampě hlásím, ať tam dovnitř radši nikdo nechodí, protože já jsem se zakoktal a oni můžou i omdlít. První hrdina jde zkoumat terén. Robin. Za chvíli běží ven a řve – tý vole, on měl pravdu!!No a to už se hrnou dovnitř další zvědavci. Klub se začíná kolem osmé hezky zaplňovat a v devět je narváno. Kapela Metanoon je doma a naprostá většina fanoušků je jejich, nicméně za námi putují auta z Rouchovan a Dukovan a přicházejí nás povzbudit z Havlbrodu, Žďáru a Pelhřimova. Přijíždí Savana a hned hlásí, že má velké překvapení. Odbíhá do auta a přichází s plastovou vodovodní trubkou. Coulka. Tak z toho mi asi fakt hrábne. Trubka má vyvrtané dírky, jako by to byla flétna. Savana s vodovodní rourou tancuje po klubu, občas některého návštěvníka flákne omylem po hlavě a všichni se ohromně baví. Metanoon sklízí zasloužené ovace a jdeme na plac my. Lezu po schůdcích na pódium. Bum! Rána do hlavy. Zatracená bedna. Napřímil jsem se moc brzo. Jdu pro druhou rezervní basu do šatny. Schůdky podruhé. Bum! Druhá pecka do hlavy. A takhle to dávám ještě dvakrát. Lidé stojící na place se chechtají jak šílení a já mám strach, abych po těch ranách nebyl ještě víc cáklej než jsem. Hrajeme. Po intru sázíme zběsile jeden flák za druhým a já koukám, že vodovodní trubka, kterou měl před chvílí Savana mezi lidmi, se váli pode mnou a z navrtaných dírek stoupají oblaka dýmu. No jistě. Už vím, co tím vynálezce myslel. Koncert si celkem užíváme a na to, že jsme zde poprvé, nás jihlavší berou a dožadují se přídavku. To je fajn, když může kapela přidávat. Je to pořád lepší, než kdyby po nás házeli flašky. Končíme, lezu po schůdcích dolů a na rozloučenou s pódiem si dávám ještě jednu pecku do hlavy od zavěšené bedny. Dík bedno, budu na tebe vzpomínat. No a teď přichází zvukař a praví : To jsem fakt ještě neslyšel. Vy jste absolutní magoři. Ubezpečuji se, že si nedělá prdel a že se mu to líbilo. Taky jsem ještě neviděl, praví zvukař, že by tady kapela dohrála a bedňáci se vrhli na stage jak kobylky a všechno odnosili. Tady mají bedňáky jen profi kapely . Vy ty borce platíte? Ne neplatíme. To jsou kamarádi, kteří nám pomáhají. A ty se nebojíš, že by tady třeba něco zapomněli? Chechtám se a pravím, že to se ještě nikdy nestalo. Spíš tam půlku věcí zapomenu já. Viz moje ladička, kterou všude nechávám a kterou mi vždycky Šnek dohledá.Afterpárty. Tak to je absolutní peklo. Pohybuji se všude a nikde. Domlouvám další koncerty, protože je zde celkem dost pořadatelů z Vysočiny a snažím se vyhýbat baru. Marně. Zábava má strhující tempo a někteří z naší party už přemýšlejí, jak mě dostat do auta. Už toho magora někdo naložte a jedem. Tak jo, jedem. Jenže Sifón nešťastně hlásí, že někde ztratil telefon. Hledá se telefon, ale nikde není. Až druhý den se zjistilo, že ho měl v botě….Vyrážíme domů. Největší strach mám opět z pumpy na Hladově. Šnek kormidluje přesně tam a z časné ranní mlhy se vynořuje Bludný Holanďan. Zde trávíme asi 90 minut. Mladé pumpařce říkáme paní a vůbec nechápu, co můžeme tak dlouho dělat na pumpě. Robin se neustále dožaduje výplaty. Minulý týden zde k ránu šůroval hadrem a smetákem celou pumpu a dnes tvrdí, že by měl za to dostat zaplaceno…. Slečna nechápavě kouká a Jack Sparow dál spřádá svoje teorie. Škoda, že to nejde nahrát….Je asi půl šesté ráno a Bludný Holanďan mizí v mlze. Tak, jak se vynořil, opět mizí v neznámu. Tak to byl maximálně náročný koncert a jsem rád, že teď si dáme delší pauzu. Jinak bychom asi skončili buď někde v blázinci a nebo v nemocnici na pozorování. Jo a abych nezapomněl : KOLIK TAM BYLO LIDÍÍÍÍÍÍ? Bylo 90 platících lidííííí + neplatiči, takže asi 110.  

 

                                                                                           Heinrich